Nabídka chovných zvířat

Společnost dodává zvířata chovná a na zkrmení v živém i v mraženém stavu. Pro konkrétní informace o dodávkách a cenách nás neváhejte kontaktovat na telefoním čísle +420 608 705 665 nebo na emailu info@mysi-farma.cz.

Laboratorní myš, bílá krmná myš

Laboratorní myši bílé formy vznikly již ve starověku v Číně a Japonsku. Do Evropy se dostaly z Japonska, kde byly chovány jako okrasná domácí zvířata. Byly vyšlechtěny z myši domácí (Mus musculus), která dříve obývala stepní a polopouštní oblasti Eurasie a severní Afriky, ale jako synantropní (tj.na člověka vázaný, ale divoce žijící) druh se rozšířila po celém světě. Dnes obývají myši domácí celý svět a díky své přizpůsobivosti, plodnosti a všežravosti vydrží i v extrémních podmínkách.

Zbarvení laboratorních myší je bílé, ale dlouhodobou domestikací bylo získáno kolem 300 mutací s nejrůznějším vybarvením i kvalitou srsti.

Hmotnost se pohybuje od 20 do 90 gramů ( samci jsou těžší), normální teplota těla je 37,1 °C , srdeční frekvence je 480-740 min-1, množství krve je 7,6 % tělesné hmotnosti, počet vrhů za rok 8-12.

Myši jsou aktivní, podnikavá a především nesmírně zvědavá zvířata. Ve dne jsou klidnější a hodně spí, zatímco navečer a v noci se jejich aktivita stupňuje. Pohybu věnují myšky asi 21%dne, spánku a odpočinku 45%, příjmu krmiva, pití 12%, péči o srst (komfortnímu chování) pak přibližně 16%. Myši jsou maximálně obratní šplhavci a většina také skvěle skáče.

Až na několik výjimek myši téměř nikdy nepokoušou toho, kdo se o ně stará. Myšky se sice nedají ochočit natolik, jako potkani, kteří se běžně naučí přiběhnout na zavolání a můžeme je většinou bez obav pouštět volně po bytu, ale na druhou stranu oproti potkanům nevyžadují každodenní několikahodinovou pozornost od svého chovatele. Myšky se naučí běhat po rukou nebo v rukávě svého chovatele, nechají se nosit v kapsičce nebo je můžeme pouštět proběhnout pod patřičným dohledem např.po posteli.

obrázek obrázek obrázek


Barevné spektrum laboratorní myši

Aguti myši - u tohoto zbarvení je možné na každém chlupu vidět střídavě světle a tmavě zbarvené proužky.

Bílá myš s červenýma očima - nejčastější zbarvení u laboratorních myší. Chodidla a nos mají tělovou barvu.

Bílá myš s tmavýma očima - tělo je čistě bílé, chodidla jsou růžová a oči černé.

Černá myš - černé myši mají lesklou sytě černou srst. Také oči, uši, ocas a nohy jsou černé. Břicho je často o něco světlejší

Čokoládová myš - čokoládově zbarvené myši mají kožíšek čokoládově hnědý. Chodidla a očka jsou tmavě hnědé, stejně jako ocas a uši.

Modré myši - modré myši mají barvu kožíšku co nejrovnoměrněji tmavě modrou. Břicho je často o něco matnější a oči jsou vždy tmavě modré.

Krémové myši - krémově zbarvené myši mají jemnou srst barvy slonové kosti a tmavé oči.

Tříslové (tan) myši - celá spodní část myši je světlá,zatímco svrchní strana těla má tmavou barvu.

Strakaté chovné myši - skvrny se nacházejí po celém těle a nemají se překrývat. Strakaté myši se vyskytují v různých barvách.

Existují i myši se znaky siamské, ruské, s kresbou želvovinovou, holandskou, lakenveldskou, rump-white ,myši se saténovou srstí, myši dlouhosrsté myši s drsnou a kudrnatou srstí a v neposlední řadě i myši bezsrsté(nu-nu).


Chovné zařízení pro myši

K chovu je možné použít nejrůznější klece z obchodů, je však třeba dát pozor na vzdálenost jednotlivých drátů. Ta by neměla být větší než šest milimetrů. Klece umožňují myškám šplhání, mají však tu nevýhodu, že z nich myšky mohou vyhazovat ven podestýlku.

obrázek obrázek obrázek

K chovu se hodně používají také nejrůznější plastové nádrže (laboratorní nádrže T4), ty mají dno z tvrdého plastu, které myši nemohou prokousat, a víko ze silného pletiva (je třeba dát pozor,aby se myšky nemohly protáhnout ven). Dobře můžeme využít i stará vyřazená akvária, která musíme opatřit vhodným víkem (pletivo používané pro králíky není vhodné, protože jím myšky snadno prolezou). Naprosto nevhodné jsou sklenice, dřevěné bedýnky apod.

Teplota vyhovuje 21°C , ale obecně platí, cítí-li se v místnosti dobře chovatel, bude se tam dobře cítit i jeho myška.


Potrava pro laboratorní myši

Myši jsou všežravci. Komerční potrava pro hlodavce obsahuje v podstatě vše, co myš potřebuje (tj.živočišnou i rostlinnou složku).

Lze krmit obilninami (oves, ječmen, proso, kukuřice), slunečnicí, ovesnými vločkami, tvrdým pečivem, granulemi pro kočky atd. Čas od času podáváme myším jako doplněk čerstvou zeleninu (mrkev, petržel, celer, salát, kedlubny, atd), ovoce (jablka, hrušky), listy smetanky apod. Mnoho zeleného krmení však může způsobovat střevní potíže. Příliš tučnou potravu jako burské oříšky a slunečnicová semínka je třeba podávat s mírou. Myši průměrně sežerou jen deset gramů potravy na zvíře a den. Nezbytností je napáječka nebo mělká miska s vodou ( při jejím použití však musíme počítat s možným převrácením, nebo znečištěním).


Rozdíl v pohlaví myší

Rozdíl mezi pohlavími myší je viditelný na vzdálenosti mezi análním a pohlavním otvorem. U samiček myší je tato vzdálenost mnohem kratší než u samečků. Jako domácí mazlíčci se chovají spíše samičky, neboť dospělí samečkové vylučují zápach, který většina lidí vnímá jako nepříjemný.


Rozmnožování krmných myší

Dříve než se rozhodneme myšky množit, je třeba zajistit dostatek zájemců o mláďata. Někdy se totiž stává, že o mladé myšky není zájem a nastává problém kam s nimi.

Do chovu zařazujeme zvířata ve věku alespoň 3 měsíců, kdy jsou již fyzicky dospělá. K jednomu samci nedáváme víc jak 6 samic. Březí samici můžeme ponechat ve skupině, ale v tom případě musíme počítat s většími ztrátami . Ihned po porodu je samice znovu nakryta. Samičky by mohly mít mladé asi 9x za rok,což by ovšem šlo na úkor zdraví matky i mláďat. Samičky myší se ne vždy nechají nakrýt.přibližně jedenkrát za čtyři až šest dní-cyklus se liší myš od myši. Březost trvá průměrně 18 až 21 dní. Rodí se 4 až 11 (výjimečně 15) mláďat o která se starají všechny samice ve skupině. Mláďata se někdy drží struku velmi pevně. Pokud kojící samice náhle opustí hnízdo, jsou mláďata "vytažena" z hnízda ven. Samice je ihned odnáší zpět do hnízda. Kojící samici se snažíme co nejméně vyrušovat a na mláďata několik prvních dnů nesaháme. Pokud je to nezbytně nutné (čištění klece apod. ) doporučujeme nejprve promnout v dlani několik hoblin z hnízda a pak teprve opatrně vzít mláďata.

Na odchov mláďat mají vliv kromě výživy a kondice matky i vnější podmínky. Myší maminky se o své potomky ve většině případů vzorně starají.

U samic myší může dojít k vstřebání embrya a to v případě, že starý sameček myši ve skupině je nahrazen novým. Otčím by mláďata stejně zahubil. Tato preventivní "interrupce" se nazývá efekt Bruceové podle jeho objevitelky, bioložky Hildy Bruceové.

Zhruba po třech dnech začne mladým myším růst srst. Srst je plně vyvinuta teprve po deseti dnech. O čtyři dny později začínají mláďata žrát pevnou potravu. Odstavit je můžeme ve věku tří až čtyř týdnů ( to závisí na velikosti vrhu a na kondici matky). Ve dvou letech je samice již neplodná.

Myši se nedožívají vysokého věku, průměrně jen dvou let (to závisí na počtu vrhů, na kvalitě potravy apod.)